Historie do roku 2017
Tenis v Rokycanech byl založen v roce 1904. Tehdy přišel z Horšovského Týna do Rokycan lékárník Josef Chrž, který vybudoval na zahradě sokolovny první tenisový kurt. Úprava dvorce a opatření příslušného inventáře si vyžádalo částku 200 K, která byla získána vesměs z příspěvků členů. Tenis se v Rokycanech velmi dobře ujal a počet členů rychle vzrůstal.
V roce 1911 byli zájemci o tenis nuceni pomýšlet na zřízení vlastního tenisového hřiště, protože se Sokol rozhodl využít zahradu pro své tělocvičné účely. Byl založen tenisový odbor u tehdejšího Klubu velocipedistů a bruslařů. Jediný tenisový kurt se nalézal v Balejově zahradě v místech dnešní komerční banky (dříve spořitelny).
Zájem o tenis po 1. světové válce začal vzrůstat do takové míry, že dosavadní hřiště zdaleka nestačilo. V roce 1924 si tenisový odbor po delším jednání pronajal od obce Rokycany pozemek vedle zahrady pana Straky (dnešní lukostřelecká louka). Ještě v tomto roce byly velkým nákladem zřízeny tři pěkné kurty. Počet členů klubu neustále narůstal a tak byl v roce 1926 areál rozšířen o další dva dvorce. Tenisový oddíl si vedl zdatně a postupně získal vedoucí postavení v Klubu velocipedistů a bruslařů. A tak v roce 1932 došlo k přejmenování klubu na Lawn tenisový a bruslařský klub (LTBK). Kvalita hráčů byla v období mezi oběma válkami na velmi vysoké úrovni.
Tenis v Rokycanech se však nehrál pouze na LTBK. V roce 1929 se utvořila skupina členů Sokola, kteří se pustili do výstavby tenisového hřiště v krásném prostředí letního sokolského cvičiště v Alejích. Postavili zde dva dvorce a dřevěné šatny. Tenis však pěstovali pouze pro svoji zábavu a zájem o pohyb na čerstvém vzduchu. Další tenisový dvorec byl ve zdejších kasárnách. Zde však hráli pouze důstojníci a jimi pozvaní hosté.
Potom přešla opět doba temna, okupace, válka a jelikož se zastavil dovoz tenisových míčů i raket a vyskytly se mnohé další potíže, tak se postupně přestalo hrát. Zařízení hřišť pustlo a tenisové dvorce zarůstaly travou.
V roce 1948 po sjednocení československé tělovýchovy se sešla skupina milovníků tenisového sportu a se souhlasem vedení Sokola rozhodli, že spojí své síly, založí tenisový oddíl a obnoví tenisové dvorce. Zástupci nového oddílu se vydali na obhlídku zničených bývalých tenisových hřišť a nakonec se rozhodli pro Aleje. Tento areál je sice vzdálenější od středu města, ale svojí rozlehlostí skýtá možnost dalšího rozšíření. To, že volba tohoto místa byla správná se ukázalo v pozdějších letech.
Skupina nadšenců se prakticky bez sebemenší finanční podpory pustila s vervou do velkého díla. Všechen svůj volný čas věnovali výstavbě a obnově tenisových dvorců. K troskám dvou malých kurtů, které podstatně rozšířili, přistavěli i kurt třetí. Vybudovali přívod vody a provedli mnoho dalších úprav jako oplocení a podobně. Peníze na nejnutnější náklady a dovozy si opatřovali jednak osobními dary a příspěvky a pak hlavně tím, že uspořádali v sokolovně několik zábav a výnos věnovali na výstavbu dvorců. Na jaře roku 1949 bylo otevřeno moderní tenisové hřiště a začala nová éra tenisu v Rokycanech.
Zájem o tento krásný sport opět rychle rostl a postupně se dostavily i sportovní úspěchy. Oddíl si vybojoval účast v krajském přeboru, kde po řadu let hrál s většími či menšími úspěchy. Sportovní činnost oddílu byla velmi bohatá a mimo mistrovské soutěže dospělých, dorostu i mládeže se členové zúčastňovali řady přeborů, turnajů a starali se o výchovu mládeže.
V roce 1955 se uskutečnilo další vylepšení areálu. Staré dřevěné šatny byly obezděny a omítnuty a k šatnám byly přistavěny dvě moderní koupelny s teplou vodou. Současně byla provedena generální oprava starých zařízení, nová instalace vody a elektriky, opravena podezdívka na 3. dvorci apod. Kromě dotace, která byla poměrně malá a činila 16 000,– Kčs, se zbývající prostředky na rekonstrukci získávaly opět z příspěvků členů a výnosů z tanečních zábav uspořádaných v sokolovně.
Na počest otevření nově opraveného areálu byl v roce 1955 uspořádán tenisový turnaj „O štít města Rokycan“. Zkušenosti získané z tohoto turnaje a jeho sportovní a společenský úspěch přivedly výbor oddílu k myšlence a následnému rozhodnutí založit pravidelný tenisový turnaj „O pohár města Rokycan“. Jako hlavní putovní cena byl zakoupen krásný křišťálový pohár. Turnaj získal v krátké době značnou popularitu v našem kraji. O jeho významu svědčí nejlépe ta skutečnost, že byl později zařazen tenisovou sekcí ČSTV mezi celostátní turnaje a jeho výsledky se započítávali do celostátního žebříčku. Od roku 1956 se konalo celkem 17 ročníků tohoto turnaje, který byl v některých letech uváděn i jako memoriál dvou zasloužilých členů oddílu Dr. Straky a Slavomíra Špicla, kteří v mladém věku opustili naše řady.
V 60. letech minulého století se oddíl zaměřuje na sportovní činnost a popularizaci tenisu mezi obyvatelstvem. To se daří beze zbytku. Oddíl pořádá na konci sezóny turnaje pro své členy i jejich hosty. V oblibě jsou také turnaje mladých, které se konají pod patronací podniku Kovohutě. Nezanedbává se ani údržba areálu. V roce 1967 se strhlo staré oplocení areálu a postavilo se nové. V roce 1968 bylo přikročeno k výstavbě nové tréninkové stěny z betonu namísto staré zchátralé ze dřeva.
Zájem o tenis neustále roste nejen mezi mládeží, ale i mezi dospělými. Proto se v roce 1972 začíná stavět nový objekt s klubovnou, noclehárnou, sociálním zařízením a šatnou. Hrubá stavba stála na konci roku 1972 a dokončená byla předána do užívání v prosinci 1973. V souvislosti s touto stavbou byla zbudována nová vodovodní přípojka, kanalizační přípojka a biologický septik. Pro zlepšení přístupu byla postavena kamenná terasa. Dále se na jaře roku 1973 začíná s výstavbou dvou nových tenisových kurtů, které byly dokončeny v roce 1974. Jedná se o dnešní kurty číslo 5 a 6.
Vzhledem k většímu počtu kurtů bylo třeba řešit otázku jejich kropení. Proto se v roce 1977 vybudoval přívod vody z řeky. Rok 1978 nastartoval velký proces rozšiřování areálu. V tomto roce byla postavena druhá cvičná stěna a aby toho nebylo málo, podařilo se ještě zrealizovat výstavbu přístavku na antuku a nářadí. Za to patří dík spoustě členů, kteří se na výstavbě podíleli.
Po dvou letech odpočinku se v roce 1980 pustil oddíl do další akce. Pro spokojenost příznivců hry bylo započato s výstavbou dalších dvou kurtů. Jedná se o dnešní kurty číslo 8 a 9. Ty byly v následném roce plně k dispozici příznivcům tenisu. No a dnešní podobu v počtu kurtů dal rok 1984, kdy se zbudovaly poslední dva kurty. Dnešní kurt číslo 4 a 7. Od té doby se během následujících let prováděly jen kosmetické úpravy areálu, dle potřeby oddílu.
Po revoluci došlo k podstatné změně v chodu oddílu. O své majetky, na kterých se nachází oddíl, se přihlásila TJ Sokol Rokycany. Celý areál jim byl navrácen. Takže z oddílu Kovohutě Rokycany se v roce 1995 stal TO Sokol Rokycany. Na činnost oddílu však tato změna neměla žádný vliv.
Vzhledem k problémům s nízkým stavem vody v řece, se v roce 1996 vybudovala studna, která zajišťuje dostatek vody na provoz areálu.
Pro zvyšující se členskou základnu vyvstal problém s kapacitou šaten a sociálním zázemím. Proto se v roce 2001 rozběhla velká akce na přestavbu hlavní budovy. V tomto roce se začalo s bouráním. Ani to však chod oddílu nezastavilo.Místo šaten sloužil vojenský stan a místo umývárny řeka. Na přestavbě se podíleli téměř všichni členové. Již v příštím roce – 2002 byla stavba dokončena a přes drobné problémy uvedena do provozu. V témže roce v polovině srpna nás postihly povodně, které způsobily značné škody na areálu.
Po skončení sezóny 2003 začala rekonstrukce kurtů č.1 a 2. Byla použita technologie SIBERA. Kurty již v následujícím roce byly v provozu.
V květnu 2006 nás opět zasáhly ničivé povodně. Bez jakékoli pomoci od státu a města jsme obrovským úsilím dokázali v krátké době obnovit provoz kurtů a dohrát tak rozehrané mistrovské soutěže.
V následujících letech probíhaly jen nutné opravy areálu pro jeho bezpečný provoz.
V rámci dalšího rozvoje zázemí bylo v roce 2013 upraveno místo venkovního posezení. Nejvýznamnějším prvkem těchto úprav byla stavba nové pergoly. Ta místo zútulnila a zpříjemnila tak posezení u zaslouženého občerstvení jak našim členům, tak hráčům jiných klubů a jejich doprovodu.
Ještě před oficiálním začátkem sezóny 2014 se dne 2.dubna konala valná hromada oddílu. Na valné hromadě se kromě jiného četla zpráva o hospodaření v loňském roce a jako hlavní bod se odsouhlasilo zvýšení oddílových příspěvků.
Po zimě nám počasí přálo a tak jarní brigády mohly začít. Vše se stihlo tak, že jsme 15.dubna měli všech devět kurtů připravených na hru. Během celé sezóny jsme se mohli účastnit jednotlivých turnajů i celosezónních soutěží.
V poslední době se nám s úspěchem daří investovat do rozvoje areálu. V loňském roce jsme postavili na místě venkovního posezení pergolu. Letos jsme přistoupili k rekonstrukci střech. Byly vyměněny střechy jak na hlavní, budově tak i na objektu vápenky.
Začátek roku 2015 byl z hlediska klubu optimistický. Vzhledem k finančním prostředkům, které se nám podařilo naspořit, jsme ve spolupráci se starostou sokola připravovali žádost o dotace k MŠMT. Dotace měla být využita na rekonstrukci kurtů. Čirou náhodou jeden ze členů našeho oddílu objevil, že je TJ Sokol Rokycany v exekučním řízení. To se týkalo veškerého majetku Sokola, tedy i tenisových kurtů. Zákonitě vznikla otázka, kam se podělo našich naspořených téměř 900 000,- Kč. Se značnou zvědavostí jsme se zúčastnili Valné hromady Sokola. Tam se mimo jiné přečetla zpráva o hospodaření Sokola, která žádné nesrovnalosti neuváděla. Na náš dotaz, jak je to s exekucí začal starosta Sokola neochotně přiznávat, že vše není tak, jak se právě četlo. Pro většinu to bylo velké překvapení. Vyšlo najevo, že starosta Sokola pan Vladimír Lisner není zase až tak dobrým hospodářem. Svými neuváženými rozhodnutími a liknavým přístupem k řešení problémů přispěl k tomu, že se Sokol Rokycany dostal do dluhu v řádech milionů korun. Ve spojitosti s tímto problémem byla vytvořena pracovní skupina, která začala situaci řešit.
Po sportovní stránce začal oddíl fungovat jako obvykle.
Pro některé členy našeho oddílu začala sezóna 2016 mnohem dříve, než tradičními brigádami v měsíci březnu. Pracovní skupina, která řešila nelichotivou situaci v Sokole Rokycany, zjistila, že situace je opravdu kritická. Z obavy o budoucnost tenisu v Rokycanech jsme začali jednat. Na volební Valné hromadě Sokola byl do vedení zvolen nový výbor a revizní komise. Celkem se do těchto institucí dostalo 5 členů našeho oddílu. Novému výboru se podařilo vyjednat s městem Rokycany půjčku na umoření dluhu minulého vedení, který se vyšplhal téměř k sedmi milionům. Výměnou za to bylo zástavní právo veškerého majetku Sokola ve prospěch města. Tím bylo zajištěno, že i v tomto roce jsme se v březnu sešli u brigád.
Bohužel na nelichotivou situaci Sokola dopadla další rána. Začátkem října se zjistilo, že budova sokolovny je napadená dřevomorkou. Minulé vedení vědělo o tom, že do budovy zatéká, přesto situaci dlouhodobě neřešilo. Následkem toho bylo uzavření sokolovny a zrušení všech akcí. Tento fakt chod tenisového oddílu zásadně nenarušil. Tíživá finanční situace ovšem na oddíl dolehnout může. S nejistotou vyhlížíme začátek nové sezóny.
Uzavřením sokolovny v říjnu roku 2016 přišel rokycanský Sokol o značnou část příjmů plynoucí z pronájmu těchto prostor. Sedmi miliónový dluh městu tak nebylo z čeho splácet, bylo tudíž nutné najít nějaké řešení této nelichotivé situace. Nejschůdnější se zdálo, aby město převzalo majetek Sokola a členy spolku nechalo jednotlivá sportoviště užívat. V podstatě celý rok se vedla jednání s městem, aby vše směřovalo k tomuto řešení. Paralelně s tím se v našem oddíle řešila otázka, zda zůstat Sokoly, či jejich řady opustit.
Ani tato situace neměla vliv na chod oddílu. Počasí jarní brigády nikam neposunulo a tak nic nebránilo ani začátku sezóny. Během ní se však ukázalo, že kropící systém kurtů se blíží ke konci své životnosti. Po skončení sezóny jsme tak přistoupili ještě k této náročné rekonstrukci. Kromě výkonnějšího čerpadla a nové expanzní nádoby bylo nutno vyměnit i stávající rozvody. Vše jsme stihli ještě do konce roku 2017.
Historie tenisového oddílu pod hlavičkou Sokola, která se začala psát v roce 1995, skončila s rokem 2017.
V současnosti má oddíl 9 kurtů a více než 150 členů.